Všimla jsem si, že málokdo, koho trápí nějaký zdravotní problém, je psychicky v pohodě. Ne, nemyslím tím, že každý potřebuje psychologa nebo psychoterapeuta. Ale co si budem, nebaví mě oddělovat tělo a mysl, nedává mi to smysl. Bez mozku bychom nepohnuli ani malíčkem na noze. Taky neustále přemýšlíte? Nad tím, co máte udělat, vymýšlíte různá řešení, přehráváte si situace z minulosti nebo budoucnosti. Nebo umíte vypnout hlavu? V tom případě budu první, kdo k Vám zajde na terapii!
Být neustále v zápřahu je asi IN
Občas se mi stává, že zavolám nějakému kamarádovi nebo kamarádce a on mi jen tak řekne: „Ty, Markét, já bych se s tebou rád potkal/a, ale teď nestíhám, mám toho hodně…“ A ano, naleju si čistého vína, taky jsme mívala tyhle tendence a sypu si popel na hlavu. Ale teď si řeknu doslova N….T! Začala jsem razit heslo, že kdo chce, hledá způsoby, kdo, tak důvody. Prostě žijeme ve společnosti, kde je in být neustále ve stresu, nestíhat a zdá se mi, že skutečná hodnota člověka se odvíjí od toho, kolik toho zvládáme a jak výkonní jsme. Je normální být stažený, neustále přemýšlet, mít zatuhlou čelist, zkrátka za všechno může stres.
Raz dva tři a VYPNI!
Kéž by existoval čudlík, který zmáčkneme a najednou Whuaa, prostě nic, ani jediná myšlenka. Ze zkušenosti mé i mých klientů, ale jasně vyplývá, že nic se neděje samo sebou a je to spíš proces, pokud si nechceme vzít kouzelnou pilulku s názvem Leuxarin. Jde to postupně a neexistuje správný recept, protože každý jsme jiný. Ale ze zkušeností našich předků i gurů a koučů dnešní doby vyplývá, že urychlovače na zklidnění naší mysli existují.
Zklidňovače naší mysli
- Příroda ( Chápu, že pozorovat stromy, dýchat čerstvý vzduch nebo pozorovat mraky na obloze je šílená nuda ve srovnání s obchoďákem nebo insatgramem, kde se pořád něco děje. Ale za mě každodenní procházka v lese po dobu jednoho měsíce udělá zázrak. Ale pozor, nevím, zda to bude fungovat na každého, protože je to úplně zadarmo!)
- Cílená relaxace ( Stačí jenom pět minut denně dýchat a plně se na to soustředit nebo si lehnout na zem a od hlavy k patě si projet celé tělo a ptát se sám sebe: Jak se cítím?)
- Meditace a vnitřní svět ( Prostě se jenom přenést na místo, kde je mi fajn. ano, je to šílený, ale zajímavé stavy můžem opravdu zažít o bez drog).
- Rande sám/a se sebou ( Prostě si uděláte čaj nebo kafe, vezmete si papír a tužku a projedete si svůj život. Kladete si otázky typu: Jak se cítím ve svém vztahu? Na kolik hodnotím svoje zdraví? Jak jsem celkově spokojen/á ve svém životě? A taaaak. Mně pomáhá frekvence jednou za měsíc a čísluju od jedné do deseti).
- Být přítomný/á ( Tak tohle už je pro někoho možná vyšší dívčí nebo totální ezokec. Prostě to znamená, že pokud meju nádobí, soustředím se na mytí nádobí, pokud jsem na procházce, tak si všímám věcí kolem nebo když jsem v něčí pozornosti, tak se mu naplno věnuju).
Návodů a receptů, jak zklidnit hlavu je celá řada, z mojí vlastní zkušenosti vyplývá, že štěstí a radost nepřijde s vnějšíma podnětama, jakože až se stane to a to, tak budu skutečně šťastný/á- Ne, dlouhodobá spokojenost se musí pěstovat a záleží na celé řadě faktorů. Někdy je to vlastně tak jednoduchý, až je to pro nás složitý….