Občas jsem člověk na zabití, ostatně jako každý z nás. Mám dny, kdy nejsem schopna ukočírovat svoji hlavu, svoje myšlenky a ani svoji úzkost. Dlouhou dobu mi trvalo přijít na to, co musím dělat pro to, abych tyhle stavy „psychické a fyzické vyčerpanosti“ eliminovala. Zjistila jsem, že do zacykleného kruhu se člověk dostane raz dva, natož tento stav pojmenovat! Vypadá to pak asi takhle: Nevyspím se, jsem protivná a unavená, více jím, ale moje tělo vyžaduje rychlé cukry a nezdravé věci, po tom je mi ještě hůř, piju víc než dvě kávy denně, abych se udržela v pozoru, potom zase nemůžu spát a přemýšlím…
Jak tomuto stavu předejít?
Základní potřeby
Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejší večera! ANO! Pokud cítíte, že Vám běhají hlavou různé myšlenky, buší vám srdce klepou se ruce, máte tendenci k pláči nebo prostě vidíte svoji současnou situaci jako bezvýchodnou, zeptejte se sami sebe: Spal/a jsem dostatečně? Co jsem naposledy jedl/a?Kdy jsem se byl/a naposledy projít v přírodě? Jsou to často velmi jednoduché věci, které naše tělo potřebuje. Důležité je nesklouznout k autopilotovi a rozhodovat se vědomě. Prostě být na sebe tvrdý/á a místo pizzy si dát třeba chleba s avokádem a jít se vyspat!
Dýchání
Občas celou situaci skutečně potřebujeme doslova rozdýchat. Zkuste si počítat do pěti a nadechovat, počítat do šesti a vydechnout. A to minimálně třikrát po sobě! Zaprvé okysličíte mozek, za druhé zaměříte pozornost na dýchání, zatřetí sníží se vám tepová frekvence.
Meditace / Mindfulness
V současné době je meditace a mindfulness všude plno, málokdo nám ale dokáže jasně vysvětlit, co to meditace skutečně je. Já jsem strávila 3 měsíce v Thajsku, chodila na meditace s místními a občas si stejně připadám ztracená! Ale sama pro sebe jsem si odnesla tuhle radu: „Nenech se strhnout okolnostmi a zůstaň ve svém středu. “ Snadno se to řekne, ale hůř dělá. Za mě stačí být alespoň chvíli přítomná a nelítat mezi minulostí a budoucností, soustředit se na pět smyslů v ten daný okamžik a ptát se sama sebe: Co cítím? Na čem sedím nebo čeho se dotýkám? Co vidím? co slyším? Jakou chuť mám v puse? Jak dýchám? Buší mi srdce?
„Nenech se strhnout okolnostmi a zůstaň ve svém středu.
Takže ve zkratce: Stačí, když si sednete na klidné místo, volně dýcháte a pozorujete své tělo. Důležité je opakovat to každý den chvíli. Pravidelně se zklidňovat. Na záchodě, v práci na židli, v autě….
Další variantou je „vypsat se z hlavy“. Prostě si vemte tužku a papír a pište na papír úplně všechno, co se vám honí hlavou, potom papír můžete hodit do kamen nebo do koše.
Pozorování myšlenek
Často nás stresuje jedna jediná myšlenka, která se nás drží jak čert kříže a my se ji nemůžeme zbavit. „Tak na to prostě nemysli.“ To je ta nejhorší rada, kterou jsem kdy v životě dostala. Je to stejné jako když vám někdo řekne: „Nemysli na toho růžového slona.“ Ale naši mysl můžeme obelstít, že začneme myslet na něco úplně jiného. Prostě na místo, které máme rádi, na člověka, kterého milujeme, na budoucí plány nebo prostě a jednoduše být teď a tady. Ptát se sám sebe, co je na této současné chvíli špatného? Co se mi děje právě teď v tuhle danou chvíli?
Plánování odpočinku
Ještě tohle dodělám a odpočinu si. Ještě tenhle víkend, a potom už se vyspím. Je vám to povědomé? Mně taky! Moji přátelé mi často říkají, že jsem tak cílevědomá, až mám sklony k workoholismu. Často klademe potřeby ostatních na první místo, a potom nezbývá dostatek energie pro nás! I odpočinek je nutné plánovat a to pravidelně, abychom naše tělo drželi v rovnováze. Neznamená to ležet na gauči a nic nedělat, i když je to jedna z variant, ale prostě dělat něco, co nemusí mít smysl, ale máme to prostě rádi. Může to být procházka v lese, čmárání na papíře, poslouchání hudby nebo spánek.
No řekněte sami jak daleko dojede vaše auto na jednu plnou nádrž? Stejné to je s naším tělem, potřebuje načerpat energii. Naše tělo není perpetum mobile!
Najděte si dobrého psychologa nebo kouče
V mé sociální bublině je naprosto běžné a normální, že na sobě pracujeme, čteme seberozvojou literaturu, hrabeme se sami v sobě i svém dětství. Prostě hledáme cesty, aby se nám žilo ještě lépe. Jenže někdy ani kamarádi nestačí a je potřeba získat větší nadhled pohledem třetí osoby zvenku. Když už sami na sobě pozorujete, že si nedokážete poradit a opakují se vám stále stejné situace a vzorce, které neumíte změnit, je na čase se s někým poradit. Mít kouče nebo psychoterapeuta není žádná ostuda! Naopak! Je to odvaha a jedna z cest, jak zlepšit svoje psychické zdraví.
Pravidelný pohyb
Ve zdravém těle zdravý duch. Tělo a duše je jako jeden celek, o tom není pochyb. Důležitá je ale pravidelnost. To slovo bych podtrhla dvakrát! Znám spoustu lidí z praxe, kteří sedí celý den v kanceláři a potom se jednou týdně jdou zničit do posilovny. Potom přijdou s tím, že mají zablokovaný krk nebo, že je bolí rameno. Nejdůležitější je to, co pro naše tělo tělo děláme každý den.
Ve zdravém těle zdravý duch
Sebeláska
Pořád mám problém zorientovat se v tom, co je sobectví a co sebeláska. Vyrostla jsem v rodině, kde se potřeby ostatních upředňostňovaly před vlastními potřebovami, což se potom projevilo negativně na zdraví…
Sebelásku chápu jako přijímat samu sebe, nechtít po sobě dokonalost a smířit se s tím, že jsme veční žáci a ne zenoví mistři. Zlepšovat se, ale umět se pochválit. A mít sebe sama na prvním místě. Ne, to není sobecké, protože my sami se sebou strávíme celý život, tak je lepší být sami pro sebe parťáci a ne nepřátelé, nebo ne? Pochopila jsem, že pokud my sami nebudeme šťastní a naplnění, tak co můžeme rozdávat ostatním? Chápu, naučit se kdy dávat a kdy brát, to je sakra těžký oříšek. Zkuste si sepsat na papír veškeré úspěchy, které se vám za život povedly a 5 věcí, které máte na sobě rádi, a kterých si sami na sobě vážíte.
Návod na život
Napište si na papír rady, které byste chtěli, aby Vám dal někdo jiný. Podívejte se na sebe očima druhého člověka. Já jsem si sepsala 4 velké papíry, a když mi je smutno nebo potřebuju podpořit, čtu si mnou napsané rady. Neříkám, že to pomáhá úplně vždy a za každé situace, ale i snaha se počítá.
Omezit kofein a rychlé cukry
Kofein je stimulant a také jediná návyková látka, kterou ochotně podádáme malým a dospívajícím dětem (Matthew Walker, Proč spíme)
To znamená, že se nám zvyšuje tepová frekvence, potíme se, rychleji dýcháme a podobně. Na krátkou dobu nás káva udrží v bdělosti, ale rychlý nástup s sebou nese i rychlý pád. Takže se později můžeme cítit daleko unevanější, než před požitím kávy. Někdy nám proto pomůže místo kávy sáhnout po bylinkovém čaji a jít se vyspat.
Žijeme v době, kdy všecho frčí, vše je zrychlené, zůstat sám ve svém středu a vědět, že jak to mám já, je naprosto v pořádku, je občas hodně obtížné, navíc najdeme rad na život milion tisíc, důležité je, abychom poznali sebe sami a našli si to, co nám dělá dobře…