Když jsem úspěšně dostudovala a narvala do hlavy všechnu tu anatomii, neurologii, metody, metodiky a věděla jsem, jaký je rozdíl mezi mnou a identickým dvojčetem, co půl hodiny běhá kolem domu, myslela jsem si, že nikdy nebudu muset obhajovat a vysvětlovat co vlastně dělám. Chyba!
Jak naivní jsem byla!
Dokonce i moje vlastní mamka se mě ptala, co teda s těma lidma v nemocnici dělám a jestli je masíruju?! Šla jsem do kolen, tohle byla tvrdá srážka s mým Egem, navíc po první výplatě jsem koketovala s myšlenkou, že půjdu dělat úplně neco jinýho!
Tahle rozpolcenost trvala pár let, kdy se střídalo období klidu a bouře. V klidu jsem trpělivě vysvětlovala kdo jsem a co dělám, kdežto uprostřed bouřkového mraku jsem si nejprve počítala do deseti, abych se zklidnila, než jsem začala vysvětlovat, že nejsem masérka nebo sestřička!
V současné chvíli si uvědomuji, že profesí a možností toho, jak se člověk může živit je bezpočet a někdy je potřeba spolknout svoje Ego, které si připadá, že snědlo všechnu moudrost světa a prostě, jednoduše a s pokorou vysvětlit, co dělám.
Vždyť já sama nemám potuchu o celé řadě povolání a klukům, co pracují „na počítači“ říkám „ajťáci“. Omlouvám se!
Každý má jinou definici své profese. Já mám ráda tuhle: „Jsem jako doktor House a Sherlock Holmes v jedné osobě, protože se taky snažím vyluštit a probádat příčinu Vašich potíží.“
I když to někdy může vypadat, že se válím po polonahých pacientech, když se snažím se vší vervou naštelovat to neposedné tělo do mé ideální vymyšlené pozice, která přece musí být perfektní! Ale k tomu se ještě dostaneme…
Takže kdo je vlastně fyzioterapeut?
Dle wikipedie fyzioterapie spadá pod rehabilitaci, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému člověka a je mezioborově svázána s mnohými medicínskými obory jako chirurgie, neurolgie, ortopedie, pediatrie, psychiatrie aj.
Když vás bolí srdce, jete ke kardiologovi, když Vás bolí žaludek, jdete k inernistovi nebo gastroenterologovi, když Vás bolí všechno, jdete k fyzioterapeutovi.
Zní to velmi nadneseně, ale řekněme, že Vás nějaký ten pátek bolí třeba záda. Sedíte celý den v práci, chodíte často čůrat, trochu to pálí, ale neřešíte to a víkendu jdete na tenis, do toho se hádáte s partnerem nebo partnerkou nebo řešíte, že byste tak moc chtěli změnit práci, ale máte tu zatracenou hypotéku. Ano, je to extrémní případ, ale v praxi není až tak výjimečný…
Nebo si vezměme jiný názorný příklad, velmi častý. Snažíte se o sebe starat, každý ráno snídate mysli s jogurtem nebo vločky, nejíte sladkosti, chodíte do posilovny třikrát v týdnu, jenže si vůbec neuvědomujete, jakým způsobem pohyb provádíte a tím pádem nemáte ani páru o tom, že se nevědomky přetěžujete a poslijete svaly už takhle přetížený.
Už víte, kam tím mířím? I když máte pocit, že je to „jen“ rameno nebo „jen“ záda, tak příčina může být úplně někde jinde. A mnohdy je z toho zapeklitý případ.
Fyzioterapeut tedy diagnostikuje a léčí. Léčí pomocí různých technik, metod a metodik, mnohdy na neurofyziologickém podkladě, což velmi zjednodušeně znamená, že nepřecvičujeme svaly, ale mozek.
Když z vašeho úhlu pohledu fyzioterapeut masíruje, tak se snaží ovlivnit napětí měkkých tkání, jako jsou svaly, obaly svalů, pohyblivost jizev a podobně. Protože stažení měkkých tkání také ovlivňuje pohyb.
Takže teď už máte alespoň malou potuchu o tom, co všechno dělá fyzioterapeut. Až příště půjdete k fyzioterapeutovi nebo na rehabilitaci, do nemocnice nebo lázní, tak prosím nepoužívejte pouze slovo masér nebo sestřička a věřte mi, že svého fyzioterapeuta neskonale potěšíte!