“ A co je v tomhle šuplíku?! Zeptala jsem se první den v prváku na praxi jedný fyzioterapeutky, co mě měla na starosti. „Podívej se, to je tajemství třetího šuplíku,“ mrkla na mě šibalsky. „No, ty vado….“ zírala jsem jak tele na nový vrata. Samý čokolády!
Čokolády jsem začala dostávat v nemocnici taky, největší radost z toho měla ale moje mamka, která jede na cukr, což je ve výsledku špatná zpráva pro její okolí. Neboť je už takhle motorová krysa, natož po tabulce čokolády! To pak teprve lítá jako střela.
Čokolády a mlsoty potěší, o tom žádná. Je to první věc, která nás napadne jako pozornost, ale právě proto, že to napadne skoro každého, čokolády se hromadí a hromadí. Od té doby, co jsem začala pracovat jako fyzio, jsem už nikdy žádnému doktorovi nebo sestřičce sladkosti nedonesla, protože to pravděpodobně dělá každý.
I sama za sebe musím říct, že jsem se vždycky rozpouštěla blahem, když jsem dostala místo čokolády kvalitní čaj nebo „obyčejnou“ kytku. A nemyslím to vůbec zle, já prostě na to sladký moc nejsem..
A co teprve, když jsem si začala nosit domů víno! To jsem měla pocit, že se vznáším!
Můj kamaráda doktor si dokonce napsal cedulku na dveře s nápisem: „Čokolády a květiny nepiju, děkuji. “ Je to troufalé? Nemyslím si, aspoň hned víte, čím ho potěšíte…
„Čokolády a květiny nepiju, děkuji. „Je to troufalé? Nemyslím si, aspoň hned víte, čím ho potěšíte…
Dárků od svých pacientů, potažmo klientů mám ve své sbírce opravdu hodně a jsem za všechny vděčná! Z ohromného půllitrové hrnku piju každé ráno a vždycky si vzpomenu na sestřičku, která nemohla ohnout kotník, což ji omezovalo v chůzi a taky to hodně natýkalo. Pracovaly jsme půl roku s jizvou a bylo zase dobře.
Ona nevěřila tomu, že by se to ještě mohlo někdy zlepšit. Jako poděkování mi pak donesla čaj Basilur a ohromný prouhatý hrnek, který mám dodnes.
Taky mám doma modré tričko od značky Mamut, hodně květin, domácích medů a ručně pletených ponožek! Ale z čeho mám největší radost? Ze zeleniny ze zahrádky, asi stárnu…
Ale z čeho mám největší radost? Ze zeleniny ze zahrádky, asi stárnu…
Takže až příště půjdete ke své fyzioterapeutce nebo fyzioetarpeutovi a budete jim chtít něco vzít nebo jim prostě udělat radost nějakou originální drobností, zkuste se rozhlédnout po ordinaci nebo nejprve popřemýšlet, co by téhle konkrétní osůbce mohlo udělat radost. Přece jen, nemusí to být vždycky jenom čokoláda…