“ A co je v tomhle šuplíku?! Zeptala jsem se první den v prváku na praxi jedný fyzioterapeutky, co mě měla na starosti. „Podívej se, to je tajemství třetího šuplíku,“ mrkla na mě šibalsky. „No, ty vado….“ zírala jsem jak tele na nový vrata. Samý čokolády! Čokolády jsem začala dostávat v nemocnici taky, největší radost […]
Občas se mi ještě stává, že se někdo podivuje nad tím, že chci za svoji práci peníze. Potom si pokládám otázku, jestli jsem nadčlověk, co dokáže existovat z nějaký vesmírný energie… Pamatuju si na ten okamžik jako kdyby to bylo včera, couvám do kopce, nevidím značku a můj tehdejší přítel mě s citem v hlase […]
V karanténě člověk vymyslí leccos kreativního. Já teda určitě! „Co jít na běžecký závod?“ Ptám se velmi blízkýho kamaráda a mladšího „adoptovanýho nevlastního bráchy“ v jedný osobě, když se vracíme domů z krátké procházky v rouškách, a ke kterýmu jsem se v karanténě tak trochu nastěhovala. „Běh je nuda, Marky, pojďme na Spartana.“ A nápad […]
„Já Vás chci domů! Budu Vám vařit a brát na cesty!“ „Tohle nesnáším, ale hlavně, že to pomáhá a máte z toho takovou radost!“ „Tak jsem tady na tu masáž…“ „Ulevilo se mi..“ „Ale ne proto, že mi chcete udělat radost.“ „No, tak vlastně to je podobný…“ „Kam sáhnete, tam to bolí!“ „Vy jako taky […]
V prváku jsem od svého oblíbeného fyzioterapeuta slyšela tuto památnou větu: „Léčit rodinu se nevyplatí, budou si pamatovat, že si dostala třeba dvojku z neurologie, a tím pádem ti neuvěří, že tomu fakt rozumíš.“ Něco na tom skutečně bude, ale má to i jiná úskalí… Tak například, když chcete zmobilizovat taťkovi dva bederní obratle, protože […]
Markéto, Vás bychom doma potřebovali! „Slyším často v ambulanci. Ano, mně by chtěl domů skoro každý, ale nalejme si čistého vína. Ne vždy je soužití s námi, fyzioterapeuty, procházka růžovou zahradou. A se mnou obzvlášť! Já si totiž práci nosím domů! Fyzioterapeut v rodině Mít v rodině fyzioterapeuta by si přál možná každý, stejně jako […]
Kamarádky ne-fyzioterapeutky mi často závidí, kolik mi denně přijde zajímavých mužských exemplářů, že je vidím hned polonahý a navíc na ně můžu ještě sahat! Hlavně prej na ty krásný sportovce a kluky z posiloven! „Markét, ty máš práci snů!“ Slyším často. Jasně, jenže já v těch extrémně vymakaných svalovcích bohužel nevidím modely se sexy bicepsy […]
Někdy mám pocit, že si lidi myslí, že jsme čarodějové, že to u nás funguje jako ve světě Harryho Pottera. Prostě vejdete dovnitř do ordinace, my uděláme Abrakadabra a je po problému, ideálně ještě co nejrychleji… Ano, občas to tak skutečně funguje. Stává se mi, že něco uvolním, zaktivuju, zastabilizuju a je už nadobro po […]
Postižení z povolání neboli POPO známe možná všichni. Já teda určitě, jsem dcera učitelky. Moje maminka je úžasná žena, ale někdy mě vytáčí do běla, třeba svou upovídaností nebo když mě už po desáté opravuje, a pořád jí to není dost dobrý! Já to mám ale podobně… Málokdy se mi stane, že čekám na zastávce, […]
Někdy mám pocit, že si všichni myslí, jak jsme v pohodě, máme ideální držení těla a nemusíme cvičit. Jenže ne vždy se tahle věta potká s pravdou. Už na škole, když jsme se trochu sblížili, a ztratili před sebou ostych při neustálem svlékání a okukování, přišlo mnoho z nás na své tělesné vady. Spolužák zjistil, […]
No More Posts To Load